Profesora nukleární fyziky, R. N. Hernandeze, z univerzity v Mexiku, konkrétně v Mexico City, jednou (listopad 1972) na přednášce navštívila jistá žena. Představila se jako Lya a řekla, že nepochází ze Země. Její planeta se jmenuje Inxtria (Aenstria) a nachází se v souhvězdí Andromedy. Od tohoto data, listopad 1972, začal jejich kontakt. Celým případem se zabýval badatel, plukovník Wendelle Stevens, který spolu s mexickou ufoložkou Zithou Rodriguezovou sepsali knihu, kterou Wendelle následně přeložil ze španělštiny do angličtiny. Kniha nese název „Ultimate UFO series: ANDROMEDA“.


Ukázka z knihy:

 

Mimozemské nebezpečí (z roku 1975)

 

„Již jednou jsem Vám řekla,“ prohlásila Lya, „že Váš svět není sociálně ani ekonomicky či emocionálně připraven na konfrontaci se změnami.“


„Ano“, řekl jsem a vzpomněl si na jednu příležitost, při které odborně analyzovala osobnost lidského jedince. Lya mně vysvětlila podrobnosti zvláštních charakteristik pozemského lidstva.


„Vzpomeňte si“, vyzvala mě Lya, „jak jsem mluvila o různých charakteristikách, které se projevují u živých bytostí. Říkala jsem ti o dalších civilizacích. Ptal jste se mě, zda existují ve vesmíru agresivnější bytosti než pozemské lidstvo. Zmínila jsem se, že takové existují a hovořila jsem o těch, které přišly do vašeho světa při různých příležitostech.“


„Ano, vzpomínám si, že jsi mi to říkala, že existují rasy, které se oddávají nadvládě nad ostatními, aniž by braly ohled na prostředky, kterými toho dosáhnou.“ Přemýšlel jsem zadumaně, co jsem to chtěl říci.


„Ptal jsem se tě, zda jsou tyto rasy pro nás nebezpečné a později jsi mi řekla, že až si budeš jistá, že mi na to odpovíš.“


„Ano, profesore, a nyní nejen pouze já, ale i moje komunita jsme si jisti, že tyto rasy číhají a studují vaše lidstvo a představují pro vás skutečnou hrozbu.“


„V jaké formě?“


„V takové, že opovrhují nemilosrdně empirismem a vratkou formou vědy, kterou máte. Už přišli do vašeho světa, a to s naprostou svobodou, a už pochytali živé bytosti, děti, starobylé národy, muže, ženy, zvířata, ryby a kradou vám kyslík, vodík a dokonce absorbují elektrické napětí z napájecích zdrojů, které teče do vašich velkých měst. Lidé, kteří přitom bohužel zmizeli a již se nikdy nevrátili, byli jimi uneseni. Ne všichni z lidí, kteří se ztratili, se nechali unést touto rasou, ale přesto byl proveden nespočet zajetí. Nejen, že si rovněž vzali druhy ohrožené vyhynutím, ale implantovali rasy, aby získali jejich DNA a klonovali všechny organismy pro pozdější implantaci či k vytvoření nových bytostí a také s lidskými bytostmi dosáhli úspěšně těchto implantátů. Pro mír na Zemi představovali nebezpečí mnohokrát….“


„Jen to?“ Zeptal jsem se nějak s úlevou a přemýšlel, že problém vznikl asi v mysli Lyi.


„Nejen to. Kdysi tato rasa, v našich archivech zanesená jako Xhumz (Xhumové), přišla na váš svět, kde studovala ionosféru, stratosféru, atmosféru, stupně a hustotu plynů existujících v ovzduší, ale především praktikovali objevy, které v té době byly pro planetu škodlivé - ve snaze pomalu a tiše se planety zmocnit.“


„Přijdou nás napadnout?“ Zeptal jsem se.


„Jejich dar Zemi není mírumilovnost. Před více jak 6000 lety přišli na Zem poprvé. Jejich vysoký vzrůst brzy vytvořil zdání, že jsou nějakým způsobem nad pozemšťany. Jejich vědomosti pozemšťany tak překvapily, že těmto bytostem brzy úplně podlehli. V té době znásilňovali ženy a několik tisíc lidí si vzali za své otroky. Nicméně nedali najevo míru nadřazenosti vůči pozemšťanům, nyní hovořím o lidech vaší současné civilizace, o technické kapacitě, kterou vlastníte nyní; měli neustále k dispozici např. paprsek, jenž dematerializuje hmotu, a schopnost kontrolovat gravitaci. Měli létající lodě, které představovaly pro bytosti na Zemi zázrak. Všichni (pozemští) vládci poslouchali slova těchto mocných bytostí, které přišly z nebes. Oni využívali své výhody a brali si pro sebe otroky, jednalo se s nimi jako s bohy. Dnes jsou výrazným způsobem o mnoho nadřazenější a mocnější.


Xhumové postrádají city a neprožívají vůbec žádné emoce. To proto, že jejich vědci dosáhli před více jak 2000 lety úspěšně vymazat strach z jejich myslí. Důvod k tomu byl takový, že chtěli, aby jejich svět žil v optimálních individuálních podmínkách. Xhumové tak dosáhli úspěšného vymýcení citů. Zbavili se lásky, přátelství, benevolence a nakonec všech citů, které by překážely jejich moci. To bylo naprogramováno pro civilizace, které přijdou po nich. Ve vašem světě emoce převládají. Oni vypozorovali, jak by se dala využít hypersenzibilita jedince a jak vyvinout silnou nenávist a jak využít nedostatek lásky, který mnohokrát přivodil nejen sebevraždu jedince, ale vyhlazení celé rasy. Xhumové definitivně odstranili ze své rasy svědomí a veškerou úctu k životu. To byl okamžik, kdy Xhumové mohli být, relativně řečeno, pravým opakem vašeho světa. Přišli na Zem před dlouhou dobou a po příchodu zde zpracovávali a analyzovali všechny typy života. Velmi dobře poznali zranitelné body člověka a pak objevili, že člověk trpí jistými genetickými úpravami. Po pečlivém rozmyšlení a zhodnocení situace mezi sebou se rozhodli, že pokud je pozemský člověk stejně předurčen k vydání na milost svým vlastním sklonům z genetického důvodu, tím vhodnější by bylo pomalu formovat jeho vlastní vůli.


Drželi se svého záměru a byli úspěšní při vytváření Země jako jakési pilotní planety nebo pomocné síly, určené pro jakýkoli nouzový stav, který se mohl objevit. Na vaší planetu doslova implantovali zákony, kterých se její obyvatelé nemohli zbavit. Ti, kteří odolávali, byli vystaveni jednoduše vyhlazení. Pomalu zformovali pozemšťany na takovou duševní úroveň, že si ani (pozemšťané) neuvědomovali smrtelné nebezpečí z konfrontace s násilím, a z využívání produktů, které v kombinaci s atmosférickými plyny produkují duševní modifikace v rase. Zabývali se chemickými prvky ve vzduchu, ve vodě a na zemi. Rozházeli deriváty látky zvané Smour (kapalina, která je podle našich studií produkována ve třech stádiích: plynném, kapalném a pevném) v mořích a oceánech, v řekách, jezerech, mracích apod. To podpořilo degenerativní regrese v lidském životě. Ve vašem světě stále nejsou vědci, kteří by mohli studovat tento druh zbraně (píše se rok 1975 - pozn. překl). Tímto způsobem, v závislosti na stupni duševního vývoje, představovaného lidskou bytostí, by mohli - nakloněni stejnému násilí - vyprovokovat střety mezi kontinenty. Různé země, které jsou po vědecké stránce v čele, se náhle ocitnou před neobvyklým násilím - nevysvětlitelně vyprovokovaným sebou samými, vyhroceným na úroveň, za kterou již není návratu. Pak Xhumové zaútočí. Lidé Země budou příliš zaměstnáni bojovým střetem se svými sousedy a přestanou dávat pozor na nebezpečí z vesmíru, které je zcela ovládne. Až lidé ze Země zachytí jakousi změnu, bude již dávno pozdě.“


„Zbývá mé planetě nějaká alternativa?“ Zeptal jsem se zamyšleně.


„Pokud se vědci vašeho světa spojí a analyzují krok za krokem vše, co do té doby objevili v laboratořích a budou postupovat vpřed - nejen tím, že se o to podělí, ale tak, aby posílili míru svého vědění, pak ostatní, v jiných světech, jiných galaxiích – nikoli pouze Xhumové, kteří jsou o něco více než 100 světelných let od vaší planety, ale mnohem dále až za hranicemi vaší galaxie – budou o vašem světě uvažovat s respektem. Toto je epocha, v níž se plánují vrátit do tohoto slunečního systému. Oni vlastní zbraně, o kterých vaši lidé nemají ani ponětí. Vlastní technologie, které se s vaší nedají srovnat, jsou více jak 3000 let vědecky napřed. Váš svět je degenerovaný, kontaminovaný a násilný. Vaše bytosti, lidé na Zemi, jsou destruktivní, liberální, nedůvěřiví. Nemáte efektivní znalosti, dokonce ani ty prvotní, které by sjednotily lidskou rasu. Například vy víte, jak účinně separovat atom, ale přitom jste jen sotva na začátku vaší primární fáze schopnosti sjednotit se - nebo vyprovokujete přesný opak, který by byl „implozí“. Xhumové nevlastní atomové zbraně. K vyhlazení lidských bytostí mohou využít výhradně vodík, který si každé tělo uchovává ve své přirozenosti. Vlastní vyspělé technologie, se kterými byste byli zdevastováni. To vyžaduje sjednocení vás všech, celé vaší planety, abyste mohli jejich útok v nějakém poměru odpudit, útok, který můžete očekávat.


Xhumové ovládají váš svět již od roku 1914, měli v úmyslu, že vy samotní vyhladíte sami sebe. Možná, že až bude váš svět zničen, přijdou a kolonizují jej. Tím ještě více zvětší teritorium, kterému vládnou.“


„Pokud to víte tak dlouho, proč jste to lidstvu již dávno neřekli?“, zeptal jsem se a pohlédl s obavami na Lyu.


„Váš svět z nás má obavy. Je za tím technická vynalézavost – nezaslouží si, aby skončila v rukou bytostí, kteří mají Zemi v područí. Ptáš se, proč už jsme něco neudělali. To by znamenalo považovat Zemi za bitevní pole a zapomenout, že poté, co by byl útok odražen, vaše lidstvo by již neexistovalo a váš svět by byl hybridní planetou. Všichni se tomu snaží vyhnout - vědouce, že pokud život na Zemi směřuje ke konci, bude to konec jedné překrásné planety plné různých forem života. Mluvili jsme při mnoha příležitostech s předními a klíčovými lidmi v některých zemích. Byl byste překvapen, kdybych Vám řekla, že jsme měli kontakt s velvyslanci a výkonnými profesory a s dalšími lidmi vaší civilizace. Jednoduše nám nevěřili. Chtěli nás spíše vidět jako nějaké deformované bytosti, zelené, modré se šupinami namísto pleti, s obrovskýma očima obojživelníků, ale oni nevědí, že všechny typy lidských bytostí mají vždycky stejnou nebo podobnou formu. Nabízeli jsme přesvědčivé důkazy, fotografie, vzorce a mluvili jsme o věcech, které pozemšťan vůbec nezná. Mluvili jsme i s běžnými lidmi. Mluvili jsme s nimi od začátku, jako s Vámi, zvali jsme je na projížďky lodí, vzali jsme je na naši mateřskou loď, dali jsme jim vzorky kovů, které na Zemi neexistují…“


„Získali jste z toho něco?“


„V podstatě pozemšťany, se kterými jsme se kontaktovali, považujeme za vyšinuté. Pokud jsme jim nabídli nějaký důkaz, byl někam založen nebo schován, poněvadž reprezentuje poněkud jinou vědeckou možnost vysvětlení ve vašem světě, ve kterém žijete. Obecně řečeno, oni tajili tyto důkazy, poněvadž k nim neměli vysvětlení.“

 

Další svědek (z profesorových zápisků z listopadu 1978)

 

„…Lyo proč nemluvíte na veřejnosti? Proč se neukážete v televizi?“


„Nevěřili by nám, profesore. Náš vzhled je podobný vašemu. Genetické schéma, ze kterého jsme byli stvořeni, bylo podobné, s rozdílem počtů let. Vaše DNA degeneruje a přestává produkovat zdravé buňky, ale mezi námi neexistuje moc chemických rozdílů, kromě toho, že my si striktně kontrolujeme své orgány…Měla jsem příležitost poznat (či dozvědět se o – pozn. překl.) jednoho člověka ze Švýcarska. Nemá jednu ruku. Má kontakt s osobou z Plejád. Měla jsem většinou diskrétní přístup. My, na úrovni vyspělých meziplanetárních civilizací, pomáháme jeden druhému a podělujeme se o své znalosti. Moc nás mrzí, že vy mezi ně nepatříte. Tomuto muži se říká „Billy“ a měl mnoho setkání. Civilizace z Plejád mu dala vzorky. Povolili mu udělat fotografie a film jejich lodi. Projel se v jejich lodích s několika mimozemskými ženami. Dali mu vzorky kovu jejich lodi. Je to seberegenerující se kov. Je to jako vaše buňky, ale chemicko-minerálního složení. Udělal mnoho fotek. Vy víte, že naše lodě nemůžete fotografovat ani filmovat, protože si to nepřejeme. Plejáďané mu to ale povolili.“


„Co se pak stalo?“


„Nejdřív mu nikdo nevěřil. Nicméně, když předložil vzorky, které mu dali, události se změnily. Byl zkoumán. Byl opakovaně dotazován. Byl obviněn, že je velký fanatik…Vědci o všem pochybovali. A jinak, kromě něj, dali také vzorky jednomu velmi důležitému Rusovi, který ale zemřel po výslechu nebo možná vlivem emocionálního dopadu, když si plně uvědomil, že byl kontaktován někým s mimozemským původem. Nejste jediný, komu někdo dává rady o nebezpečí mezi vámi. Jemu bylo také řečeno o rase, která ohrožuje vaše lidstvo a která přijde kolem 90tých let, ne-li dříve. Budete věřit, že jsou rasou jako my, ale nebudou. Budou zcela jiného myšlení. Destruktivní a krutí. Až přijdou, budou znát vaše možnosti, jak obranné, tak útočné, protože nepřijdou v míru. Billy to ví a ti z Plejád vědí, že tomuto Švýcarovi by mohl naslouchat svět lépe, ačkoli nebyl vyslyšen tak, jak by měl být. Říkám Vám profesore, až nějaká rasa přijde do vašeho světa, přijde se vší silou, kterou nabrala za ta staletí a vy nebudete mít žádnou alternativu kromě toho přijmout jejich přítomnost.“

 

Další úryvek:

 

Antihmota - Zbraň na antihmotu (zápisky profesora, listopad 1979)

 

Mnoho civilizací v různých epochách přišlo na vaši planetu při hledání mocnější zbraně. Lya mi vysvětlila, že bytosti z planet s vyššími vědomostmi měly v úmyslu zachránit se tím, že budou z dosahu pozemského člověka, který se den za dnem stával útočnějším a agresivnějším. Tato informace mi dnes byla dána, ačkoli jsem Lyu ubezpečil, že by bylo nebezpečné, dávat ji na veřejnost. Proč to říkám? Národy jsou schopny vyhladit jeden druhého kvůli vlastnění takovéto zbraně. Ale než to vstoupí do vědomí jedince, řeknu vám, jak to bylo, že Lya mně tuto informaci o této zbrani, kterou nazývám „ďábelskou zbraní“, poskytla. Mluvím o nejmocnější zbrani, jejíž životnost byla rozšířena na mnoho staletí. Tato zlověstná, agresivní síla byla střežena v mořských hlubinách od té doby, co tato zbraň byla po celou dobu i s vaším světem studována bytostmi z různých planet, se záměrem uniknout zasvěcenému zkoumání její konfrontace v praxi. Tato zbraň je stále zde, podle toho, co mi Lya řekla:


„Před 6 milióny lety vašeho času byly nynější kontinenty pouze jedním kontinentem a národy k sobě měly relativně blízko. Ale pak jednu noc spolklo moře celé město, kterému vy říkáte Atlantida. Rasa, která žila ve středu tohoto velkého kontinentu se utopila, když se země rozštěpila ve dví. Byli vysoce erudovaní, ale jejich ambice všechno znát více a více je přivedly k totální zkáze.


V tomto velkém městě usilovali významní vědci Atlantidy o to, dosáhnout vojenské nadvlády. Chtěli kontrolovat galaxii, aniž by měli duševní kapacitu toho úspěšně docílit. Zamýšleným výsledkem mělo být obdržet absolutní převahu nad vaším světem a celým systémem.


Tito Atlanťané pocházeli se třetí planety tohoto slunečního systému, která se nazývala Maldek – dnes známá jako asteroidy. Tato třetí planeta byla útočištěm pro bytosti pocházející ze Sian, jejíž mocní vědci se učinili nepřemožitelnými. Nicméně, tito vědci byli mezi sebou rozděleni na frakce a někteří z těchto vědců emigrovali na Zemi. Země tenkrát zastávala čtvrté místo v tomto solárním systému. Jako kolonizátoři Země byli vůči obyvatelům netolerantní a stali se pro ně nežádoucími. Vzhledem k jejich zvrácenosti a nadvládě využívali své sofistikované zbraně a arzenál, se kterým si podmanili menší národy. Země se stala obrovským příjemcem bytostí přicházejících z jiných světů, mezi kterými byly velké rozdíly v myšlení a zvyky, jakož i v genetice. Nedávno obydlená planeta přitahovala mnoho civilizací díky své bohatosti na minerály, které obsahovala. Tenkrát byl jen jeden kontinent. Vaše planeta byla něco jako velká zahrada, ale byla sledována s velkým podezřením z obrovské planety Maldek. Tito emigrantští vědci na Zemi začali zkoumat původ člověka a využívali k tomu zvířata, která byla v nebezpečí vyhynutí, způsobili hrozné a monstrózní mutace mezi lidskými a zvířecími geny. Odchytávali zvířata z jiných světů pro experimenty na poli nejen genetickém, ale také klonovali monstra, která produkovali v laboratořích. Ta byla opakovaně vypouštěna do „zábavných cirkusů“, kde se střetávala s otroky a vězni. Jejich experimenty obsahovaly tato pole studia, dokonce zahrnovaly testy lidské odolnosti na otravu plynem, což vyprovokovalo genetické mutace v potomcích těchto lidí, zapříčiňujíce tím nekontrolované epidemie, které izolovaly celé národy.“ (Je možné, že evropský bulvární tisk měl pravdu, když oznámil, že současná epidemie AIDS byla výsledkem experimentů americké biologické zbraně, které se vymkly kontrole?).


„Maldekané se začali obávat. Ale pozemšťané se nezajímali o použití zavedených omezení ve shodě s kosmickými dohodami a vzbouřili se proti zákonům Maldeku, kde byla úcta k životu považována za první mandát. Byli mezi nimi také velcí astronomové, kteří znali přesné pohyby každého tělesa ve vašem solárním systému a na základě zdokonalení zbraně na antihmotu objevili způsob, jak pozměnit orbity každého z nich. Hvězdy vyzařují energii v účinném množství tak, aby poháněly lodě na velké vzdálenosti. Nicméně, nehledě na to čeho dosáhli, pozemští Atlanťané nebyli spokojeni se svými úspěchy a chtěli docílit větší moci na planetě Zemi, než jaká byla dosažena vědci na Maldeku. K dispozici měli mnoho forem získání nadvlády nad vědou, ale nevěděli toho dostatek o něčem, co je rozrušovalo nejvíce, o antihmotě. Vzpomeňte si profesore, že antihmota obklopuje hmotu, že v galaxiích existuje více prázdného prostoru než planet, které jej obklopují... Navíc mrtví jsou tím ohromně přitahováni. Je to častá otázka, na kterou se ptáte i dnes, kam odcházejí mrtví?


S úzkostí se, po mnoho let zasvěceného studia a experimentování, snažili kontrolovat sílu magnetického víru, který produkuje život, s úspěchem objevili antimagnetický původ stejné existence. Měli podezření, že mocná energie produkovala život – ale ignorovali význam, který měla... Chtěli vládnout psyché v lidské bytosti a biologické energii, která hýbe člověkem, jakož i dynamice, která uchovává pohyby planet, slunce a hvězd. Velmi se snažili získat obrovskou moc k nadvládě a podrobit si samotný vesmír. Pak zdokonalili zbraň určenou jenom velkým civilizacím, zbraň, která převáděla živoucí těla (tělesa) na antihmotový prostor. Tato zbraň vyhladí všechno a úplně veškerou živoucí bytost. Vy víte, že hmota umírá, ale energetická esence (bioenergetická psyché) přežívá. Je to mocná duševní energie, která udržuje velké množství vitality a jejíž paměť přetrvává po staletí. Je to energie, která vámi pohybuje, i mnou a s ostatními. Planety, které mají život, mají paměť. Nuže, Atlanťané, abych tak řekla, na nižší úrovni, byli na základě vytvoření této zbraně s ní schopni zničit také energii, která námi hýbe, tu samou, které vy říkáte duch.


Ale vraťme se k Maldeku. Mezigalaktický zákon zakazuje takové zbraně civilizacím nebo vědcům, kteří představují nerozvážnost a bezohlednou rebelii. Zákon o vzájemném respektu se ztratil mezi růzností ras a myšlení, což se začalo ve vašem světě znásobovat. Protože Země a váš sluneční systém je na okraji galaxie, pozemšťané věděli, že jsou izolováni od větších civilizací, které existují ve středu galaxie a proto věděli, že tím byli zabezpečeni proti jakékoli inspekci ze strany těchto civilizací přinejmenším po jistou dobu. Tato zbraň má antinukleární reaktor a anti-energii a má schopnost molekulární dezintegrace, magnetické destabilizace, je neutralizérem síly a receptorem energií jakékoli třídy. S ní mohli řídit život a veškerou činnost.


Tato nová zbraň se nazývala „zařízení na antihmotu“ a poskytovala jim moc, kterou nikdy předtím neměli. Rozdíl mezi zbraní na antihmotu a konvenčními zbraněmi byl v té době propastný. Zbraně, které tenkrát vlastnili, by mohly zničit hmotu, ale nikoli bio-energii. Ale tento nový a senzační objev jim dovoloval zničit psyché a duchovní energii lidského těla. Tato zbraň by mohla úplně vyhladit obě entity: hmotnou i duchovní.“


“Pardon Lyo, nechápu, co říkáš tím „obě entity?“ Zeptal jsem se.


„Aha, vy jim říkáte duch a hmota, oběma těmto komponentům lidské bytosti – psychické a organické. Oboje jsou entity. To, čemu říkáte duch, je běžnou smrtí nezničitelné. Jeho energie po smrti pokračuje. Ale tato zbraň absolutně vyhladí všechny vibrace nebo psychickou bytost, ať je v pohybu nebo ne. A jakmile je aktivována vůči nějakému cíli, zničí jej, vyhledává zvuk, je naváděna dýcháním lidí v dané oblasti nebo zánikem vegetace. Srovná se zemí celá města a lesy, absorbuje pouze všechnu její energii a způsobí jejich dezintegraci.


Tato zbraň zalarmovala zbytek Maldekanů, kteří bezvýsledně hledali způsoby, jak se tomu ubránit. Mocná síla zbraně vyhladí všechny živé buňky, mohla změnit nebo upravit kurs planety, nezáleží na tom, jak jsou velké a může vyprovokovat katastrofy v solárních systémech, jako v tom vašem, způsobí kolize orbitálních světů tím, že vytvoří antimagnetický tok či vír.


Vytvoření této zbraně se Maldekané tolik obávali, že se cítili zodpovědní za cokoli, co by se mohlo Zemi stát. Byli rozhodnuti, že přijdou na vaši planetu, aby se nakonec pokusili odradit ty, kteří za tím stojí, aby zanechali tohoto projektu a vrátili období míru. Ale bylo již příliš pozdě, pozemšťané totiž velmi pokročili a vědomi si toho, dodalo jim to více jak dostatečnou moc mezi význačnými meziplanetárními vědci. Maldekané opakovaně konfrontováni s odporem pozemšťanů se rozhodli tuto zbraň deaktivovat, ačkoli věděli, že riskují stabilitu vašeho světa.
Přese všechno byly jejich záměry marné. Pozemšťané se rozhodli zaštítit se touto zbraní pod obrovskou pyramidou, kterou střežili dnem i nocí. Když toto viděli Maldekané, vyhlásili jim válku, která trvala téměř rok. Došlo k bojovému střetu, který byl jak těžký, tak silný - probíhající mezi identickými silami struktur. Nicméně, pozemšťané se rozhodli použít tuto zbraň až nadejde čas.


Ještě jednou uprostřed tohoto konfliktu se vědci z Maldeku vrátili, aby vyjednávali a přesvědčili Atlanťany, aby upustili od svého rozhodnutí, ale ti odpověděli s útočnou agresivitou. Nevzdávali se symbolu své nové moci. Pozemšťané nebyli rozumní ani nebyli pro kosmický zákon, vždy používali násilí proti své vlastní civilizaci. Na základě odmítnutí odevzdat nebo deaktivovat tuto zbraň, která umí vynulovat buněčný život a ohrožovala svou technologií veškerou bioenegrii a mír slunečního systému, sešikovali se nanovo do bratrského boje.


V zuřivé bitvě ztratili pozemšťané terén. Větší civilizace z jiných slunečních systémů přišli Maldekanům na pomoc. V té době se právě pozemšťané rozhodli aktivovat tuto mocnou zbraň a zaměřili ji na planetu Maldek, která nakonec začala ztrácet své magnetické pole, což vyprovokovalo kolize s jejími nejbližšími planetami (ta nejbližší byl Mars). Protože Maldek ztratil svůj orbit, přišel tím o ohromné množství energie. Vědci to zjistili a jednou v noci se rozhodli, že zničí tuto mocnou sílu, která produkuje agresivitu a pozemskou moc. Silný paprsek projektovaný z laboratoří Maldeku dopadl na velké pozemské město – Atlantidu. Rozpůlil kontinent, čímž se otevřela velká část Země a tuto osudnou noc se celé město úplně potopilo do oceánu.


Ostatní menší města byla upozorněna, že velké záplavy zatopí obydlenou Zemi a některá z těchto měst zkonstruovala za pomocí vědců z Maldeku obrovské nalodění, při kterém zachránili ty, kteří si přáli takovému nebezpečí uniknout.


Když se kontinent rozpadl na dva, zabylo to také mnoho nevinných, kontinent se pomalu potápěl do moře, což překvapilo velké město a vytlačilo to rozdělená teritoria, jeden k východu a další na západ, čímž Země začala ztrácet magnetické pole. Od té doby jsou vaše kontinenty stále v pohybu.


Země, vaše planeta, změnila svůj orbit a během dávných dob dopadly velké záplavy na nevinné národy nezapojené do konfliktu. Dnes se tyto kontinenty stále pohybují a způsobují, že se z vod vynořují teritoria, která se v noci ponořují. Od té doby je váš svět v ustavičném pohybu.
Planeta Maldek nějakou dobu pokračovala ve ztrátě své orbitální energie, dokud její obyvatelé neutekli do jiných světů, které jim poskytly azyl. Nakonec se tato planeta setkala s kolizním kurzem Marsu a Jupitera a dokonce i s vaší Zemí. Její ohromné trosky dopadaly jako déšť na sousedící planety. Nějaký z tohoto kosmického prachu je stále k nalezení v prstencích Saturna…a ostatní se zabydlel v oblasti, kterou dnes nazýváte asteroidy.


Avšak ta zbraň zůstává mezi obrovskou pyramidou na dně moře státu Florida, mezi řadou ostrůvků, kterým vy říkáte Bimini.“
Hleděl jsem na ni nevěřícně. Ona věděla, že si nejsem tak jist připustit si to a vstřebat tuto historii. Cítil jsem se pokořen. Decentně jsem se zeptal:


„Takže je stále v oceánu?“


„Ano, profesore,“ odpověděla. „A komunita z hvězd si nyní dělá obavy více než tenkrát, protože sluneční paprsky občas provokují aktivitu této síly, což i když je slabá, stále může vyprovokovat magnetické změny ve vašem světě a molekulární dezintegraci. Tato zbraň na antihmotu stále představuje hrozné účinky ve své formě, ale vysílá jistou frekvenci, která by měla vaše vědce upozornit na nejasné frekvence, které se na tomto místě objevují. S pokračující pravidelností se v tomto místě objevují změny způsobující výchylky kompasů, vypadávání komunikace a selhávání námořní navigace. Stále se tu pohybují energetické víry, když to ve svém okolí zaznamená životní energii - jakmile se sluneční silou aktivuje a její antimolekulární pole je stimulováno, když to zaznamená jakýkoli druh přístroje, který svým pohybem způsobuje nějakou reakci. Ve skutečnosti se pohybuje se zvukem. Je stále schopná manipulace a je vysoce nebezpečná a pro vás neexistuje možnost jak se k ní dostat, riskujete, že se vystavíte působení její síly, která je tak destruktivní, jak je mocná.“


„Po tolika letech je stále smrtonosná, jak říkáš?“, zeptal jsem se.


„Vlastně profesore,“ odpověděla empaticky, „stále existuje mnoho hvězdných civilizací hladovějících po jejím získání a ačkoli neobdrželi povolení od větších civilizací, cestují do vašeho světa, aby studovali, analyzovali a hledali, jak ji vytěžit, ale ani oni, ani vy sami, ale pouze větší civilizace, které mají dostatečné vědomosti a které mají anti-energii a antihmotu zcela pod kontrolou ji mohou deaktivovat.“


„A můžeš to udělat ty, Lyo?“


„Samozřejmě, profesore. Pamatujte si, že to náleží vědeckým a výzkumným skupinám, ale bylo by to jako vystavit vaší planetu emisím síly antihmoty. My hluboce respektujeme život, nejen ten hmotný, ale i ten energetický. Naše hodnoty jsou založeny na péči o druhy a jejich rozvoj.“


„Mohli bychom ji někdy adekvátně kontrolovat?“


„Na základě současných podmínek ne. Vědci vašeho světa s vašimi znalostmi stále nechápou přesně, jak řídit sílu hyperprostoru pro navigaci. Z toho důvodu potřebujete obrovské síly energie k řízení vašich lodí. Výzkum vesmíru vás bude stát milióny hodin než pochopíte nebezpečí vesmíru. Kvůli tomu tuto sílu nemůžete účinně řídit a přinést ji na povrch země, aniž by vaši lidé neutrpěli hroznými genetickými následky. Když ji vyzvednete na pozemský povrch, města položená stovky kilometrů kolem by mohla zmizet v jednom okamžiku, jak se to stalo již v minulosti. Mimozemské lodě toto dokáží, ale evakuace energie by pro mnohé z vás byla osudná. Pouze velmi vyspělé civilizace toto mohou dělat. Jinak by magnetické pole vašeho světa utrpělo význačnými změnami.“


„Tyto jiné civilizace, o kterých mluvíš, znají toto místo?“


„V podstatě ano profesore. Emise anti-energie jsou zachytitelné našimi senzory. Mnoho kosmických civilizací zná její polohu. Vy ji znáte také, protože velmi brzo vědci vašeho světa se pokusí dostat se tam, kde leží, ale pár, nebo téměř nikdo neví, co to skutečně je a co to reprezentuje, natož aby rozeznali její původ. Mnoho lodí, které procházejí tímto antimagnetickým polem trpí změnami navigačních programů a z toho důvodu se někdy stávají nehody. Takové lodě se svou energetickou silou povzbuzují antimagnetickou sílu svým průchodem.“


„Lyo, je doopravdy možné, že američtí vědci to již zaznamenali?“


“Ovšem, již jsem Vám to říkala předtím, že někteří vědci se obávají toho, co se v této zóně vyskytuje, ale profesore, pečlivě poslouchejte, váš osud se pomalu mění. Neříkám, že jste vyvoleným, ale pokud máte to štěstí, že toto víte a máte dostatek rozumu, neměl byste tyto informace uvolňovat, vzhledem k tomu, co by se stalo takovému světu bez kosmického dohledu. Věříme, že váš svět by měl vědět, co tam existuje a také věříme, že k tomu se vaše společnost musí stát mírumilovnější předtím, než bude mít o této zbrani přesné vědomosti, aby byla schopna přijmout myšlenku žít v míru a nikdy tuto zbraň nepoužít proti žádné civilizaci. Ale již není moc času. Bytosti z jiných menších ras, vzbouřených, nerozvážných a ambiciózních by si ji chtěli vzít za každou cenu. Vědí, že když ji tam nechají, jednou by mohla být použita proti nim nebo proti ostatním.


Dnešní pozemská generace se pohybuje spíše k nepřátelské konfrontaci. Na našem světě, jako na ostatních, jsou cvičeny děti v uvědomování si živých bytostí a jsou k tomu dostatečně inteligentní, protože vědí, že jednou zdědí planetu. Pak později se budou snažit vyvíjet optimální podmínky kvality a vyšší inteligence. Ale děti vaší planety žijí den za dnem v násilí. Všechny ty vaše báječné přístroje komunikace jim ukazují války mezi jednou a druhou zemí, aniž by přesně věděli, proč se vlastně bojuje. Pokračování těchto událostí je činí náchylné k agresivitě. Rodičovská výchova nad tím nemá žádnou kontrolu, protože nevědí, jak to udělat. To nejlepší a nejhorší z těchto ujišťování je jim poskytováno z jejich domova…a to jsou generace, které budou jednou vést osud vaší planety. Úroveň nadlidského vědomí je neznámá. Úcta k životu je vyřazena, láska je podmínečně kontrolována bez toho, aniž byste věděli, že je to právě cit, který musí být zlepšován, jako začít respektovat lidi; lidské hodnoty samotné neexistují a dokonce pokračujete v ukazování dětem svět bez lásky, plný násilí, nenávisti, zášti, ambicí a nevšímavosti. Váš svět je jeden z těch, kde se vyrábějí rozdílné ideologie poskvrňující tuto krásnou modrou planetu. Rozpor pýchy a moci usiluje o to ukázat, že mír se obdrží pouze válkou, jakož i zvrácenými okolnostmi v dekadentním světě. Stále však máte místo v galaxii. Civilizace, která přežije, získá své místo právem. Pokud nějaká civilizace nebo samotná společnost nepřežije nemá právo vlastnit takovou zbraň... Protože ta by demonstrovala libovolnou kontrolu ostatních, proto nebude mít právo dozvědět se o ní více. Příliš mnoho válek profesore naplnilo pole krví. Pak z jakého důvodu bystě měli vlastnit takovou zbraň? Sloužila by vám pouze k ničení ostatních! První vesmírný zákon je vědomost…po ní se obdrží vlastnictví. Pokud dáš přednost tomu střežit to, co jsem ti řekla jako tajemství, pak to udělej; nejsem nijak zavázána ti to říkat, ale je důležité, aby váš svět věděl…že musí přehodnotit své postoje vůči své vlastní planetě. Vaše věda, profesore, zničila rozsáhlá území kvůli jaderným experimentům…ničíte si své přirozené prostředí…dává zrod novým generacím, agresivnějším a iracionálním. Ale vy sami jste jediní schopní to změnit.“


„Ne, Lyo, neposkytnu tuto znalost světu. Kdyby někdy někdo měl zemřít kvůli tomu, že se snažím odebrat tuto hrozbu lidstvu, cítil bych, že život by byl bezobsažný. Svět, můj svět, na takovou moc není připraven.“


„Koncem roku 1987 profesore, zažijete skutečně alarmující signály, že bytosti jiných světů mají v úmyslu přijít na vaší planetu z různých prostorových souřadnic. Tato zbraň, jako vnadidlo, vábí mimozemšťany různých ras a odlišných úrovní. Pokud se ji někdo pokusí obnovit, budete vystaveni jejímu nedozírnému dezintegračnímu poli nebo zešílíte, pokud toto naleziště ztratí na síle. Mnoho zvířat migruje, aby se instinktivně vyhnulo průchodu tam, kde je tato zbraň, přesto vám mohu říci, že jednu noc celá hejna budou doslova „spolknuta“ antienergií, aniž by vás někdo varoval.


Život ve vesmíru je nejistý kvůli antienergii, která jej obklopuje. Světy kvalitnější inteligence přežijí. Stovky mračen antihmotných světů se rozprostírají celými galaxiemi, absorbujíce nebeská tělesa na svých drahách. To jsem vám ale již vysvětlovala předtím. Ty civilizace, které neznají tyto škody, jim podlehnou. Z toho důvodu vědomosti velkých mezigalaktických vědců jsou důležité, protože pouze oni znají velká tajemství spočívajících ve vesmíru. Díky nim známe ty nejbezpečnější dráhy mezikosmické navigace.


Tato síla je soustředěná v malých schránkách upevněných na nějakém místě mezi těmito ostrovy, jak jsem se zmínila. Jednou přijde čas, kdy budete pracovat na molekulární a antimolekulární dezintegraci, aniž byste využívali úroveň atomu. Nebude to snadné, ale ani nemožné, protože vlastníte genetickou úroveň pro zkoumání jejího vývoje.


Chcete získat sílu planety, aniž byste objevili tajemství dlouhověkosti, abyste si užívali výdobytky, které má, neboť tak malá je vaše ambice a máte mnohem méně času, než uvidíte ovoce vašich vědců. To postupuje dále, i když ti, kdo řídí všechny tyto síly, jsou děti dneška, ty, kterým jste přinesli agresivitu a násilí.


Doba, kdy vědci z těch nejvyspělejších zemí deaktivují tuto zbraň, je nepředvídatelná, tak jako jsou i účinky, které by to mohlo způsobit. Ale někdo nebo nějaká skupina by mohla začít zdolávat nápad na deaktivaci, vždy s mírovým záměrem………


Také Vám musím říci, že někteří vědci vašeho světa experimentují se zbraněmi tak sofistikovanými, že to nebude dlouho trvat než pochopí podstatu antihmoty, kterou střeží oceán. Říkám Vám profesore, Vy jste studoval jadernou energii na vysoké úrovni vašeho světa, na naší úrovni shledáváme jako základní fázi pochopit, že zastupuje smrtelnou hrozbu pro váš svět, ale také pro další civilizace.“


„Lyo, nemyslíš si, že by bylo vhodnější, abys mi toto nepřipomínala?“


„Nebyla bych k Vám loajální profesore, kdybych Vám neradila o problémech konfrontace Vaší civilizace. Toto je to nejhorší dědictví, které jste obdrželi z vaší minulosti. Další dědictví, které jste zdědili, je genetická modifikace, kvůli které máte tak krátký život. Vaše povinnost profesore je zasít semeno vědomostí. Pokud to tak uděláte, sklidíte ovoce, ale možná také ne. To závisí na půdě, kam sejete….“


„Lyo, můžeš mi ukázat přesné místo, kde tato zbraň leží?“


„Můžu Vás tam vzít, profesore…a oba můžeme pozorovat velkou pyramidu na dně oceánu. Budete pravděpodobně překvapen jejím nenápadným vzezřením, ale uvnitř té samé pyramidy se nalézá zbraň, která je schopna vyhladit celou vaší planetu. Budete pozorovat také ruiny, které způsobily, že pyramida klesla. Oceán žárlivě střeží své tajemství a voda určitým způsobem zmírňuje její účinky, ačkoli ne všechny a z toho důvodu je vysoce nebezpečné se k ní přiblížit. Magnetické pole naší lodi odpuzuje antienergii. Pamatujete si profesore, jak vaše auto nešlo nastartovat? Náš negativizér energie je účinný, ale pro nás je tato zbraň důležitá.


Půjdete se mnou profesore, slibuji. To bude maximální důkaz, který nabídne obyvatel Inxtrie člověku na Zemi.


Nikdo Vám nebude věřit. Tento nevěřícný postoj lidí vašeho světa nám dovoluje přiletět na vaší planetu s podrobným výzkumem, ačkoli my se zviditelníme pouze před těmi, kdo si nás přejí vidět. A profesore, znovu Vám říkám, nikdo Vám nebude věřit, ale pár vědců bude znát odpověď na otázky v řádkách, které píšete.“

 

 

Dodatek od Wendelle Stevense (kráceno):

 

Když jsem překládal přes sto stránek zápisků o případu profesora Hernandeze a narazil na tento odkaz o kontaktech Billyho Meiera s Plejáďany ve Švýcarsku, o případu, který jsem osobně zkoumal od podzimu 1976 až do roku 1982 a se kterým jsem byl velmi dobře obeznámen, okamžitě jsem napsal Billymu Meierovi, abych viděl, co by on mohl vědět o tomto kontaktérovi z Mexika. Nechtěl jsem mu toho zase tolik říci, protože jsem se zajímal pouze o to, zda o tomto případu slyšel a kolik by o tom mohl vědět. Kdyby o tom nic neslyšel, mohl by to být další z několika potvrzujících zpráv, se kterým jsem se již seznámil při vyšetřování švýcarského případu, takový jako byl dopis Elsi Schroder z Antakye v Turecku z 8. března 1975 a dopis Horsta Fennera pastoru Albertovi z 2. ledna 1976.


Jen stručně: Elsa z Německa se setkala v poušti Persie na hranicích Indie se ženou, která přiletěla s podivným přístrojem a v podivném oblečení. Žena se představila jako Semjase a na otázku odkud je, odpověděla, že zdaleka a za nějakou chvíli odletěla.


Horst Fenner, rovněž z Německa, byl v Bolívii v amazonské džungli, východně od Trinidadu, když se setkal s přistávajícím diskem, ze kterého vystoupili dva blonďatí muži s jakýmsi malým překladačem na boku. Řekli mu, že nejsou z této planety a že pocházejí z Proxima Centauri. Jeden se představil jako Kahun a druhý jako Athar. Řekli mu, že existují i jiné kosmické rasy, které sem pravidelně přicházejí s důležitou misí a které patří ke skupině Plejáďanů. Když se konverzace stočila na kontaktéry, Kahun a Athar upozornili Fennera, že veřejně se zmiňovat o těchto setkáních může být pro svědka nebezpečné a zmínili se o kontaktérovi ve Švýcarsku se skupinou Plejáďanů. Řekli mu, že se mu říká Billy a že mu bylo usilováno o život.


Byl ještě třetí případ s bytostmi, které říkaly, že jsou ze systému, kterému my říkáme Reticulum a teď tu máme čtvrtý případ profesora Hernandeze.


Eduard Meier nebyl příliš přístupný k této novince a bral to s posměchem, evidentně si myslel, že se někdo pokouší ukrást mu jeho příběh a pokračoval v odporu, dokud mu nakonec Plejáďané nepotvrdili výpověď oné ženy z Německa.


Podobné to bylo s případem Fennera na expedici v Bolívii. Fenner napsal svému příteli v Německu, kde mu příběh líčil. Jeho přítel si myslel, že prožil nějaké delirium, ale poslal jeho dopis reverendu Dillmanovi, který opět přes někoho poslal tento dopis do Švýcarska, protože v něm byl jasný odkaz na pozemský kontakt se skupinou Plejáďanů a přímo na člověka jménem Billy.


Vraťme se však k případu profesora Hernandeze. Napsal jsem Billymu o tomto kontaktu v Mexiku a řekl jsem mu, že je tu přímý odkaz na jeho kontakt ve Švýcarsku s Plejáďany. Jeho odpověď: jeho kontakty s Asket a Sfathem byly v Mexiku známy od roku 1964 a tudíž není pravda, co bylo řečeno v Mexických kontaktech s Hernandezem... I kdyby časopisy v Jižní Americe a Mexiku otiskly o Billym články po prvním uveřejnění informací o jeho případu v červnu 1976, o kterých jsem nikdy nic nenašel, zmínka o jeho kontaktech ve Švýcarsku v Hernardezových zprávách, které tomu dokonce předcházely, by nemohla pramenit z tohoto uveřejnění. Meierův dopis z 11. února 1988 trval na tom, že jeho kontakty s vesmírem DAL byly známy od roku 1964, ty však skutečně nemají spojitost s plejáďanskými kontaktními zprávami, které začaly až mnohem později a ve skutečnosti v žádných poznámkách Hernandeze nebyla vůbec žádná zmínka o Asket a Sfathovi... Kdyby získal své informace z materiálů, na kterých trvá Meier, a říká, že byly v Mexiku k dispozici, určitě by profesor něco zahrnul také z dřívějších kontaktů, protože ve skutečnosti souvisely, ale byly od sebe oddělené deseti roky.


Napsal jsem Billymu zpět a vysvětloval, že to byl dostatečný důkaz v případu Hernandeze k tomu, aby se jeho případu dostalo oprávnění seriózního výzkumu a připomněl jsem mu náš dřívější slib, že pokud najdeme něco, co bylo úmyslným podvodem nebo výmyslem v každém případě to budeme vyšetřovat, a my budeme první, kdo tento podvod všem odhalí a řekl jsem, že to se týká i tohoto případu v Mexiku. Poděkoval jsem mu za jeho starost a jeho varování a požádal ho, aby dále všechno přezkoumal podle sebe.


Moje trvání na tom pokračovat dále v případu Hernandeze jej zneklidnilo a rozzlobilo a tak mi napsal 3. března, kde na mě silně naléhal, abych přestal a pokud to neudělám, abych byl velmi opatrný, že bych mohl spadnout do pasti a zatáhnout jej do ní v nějakém budoucím úsilí při jeho diskreditaci.


Poslal jsem mu okamžitou odpověď, kde jsem uváděl, že budu pokračovat, i kdybych s ním musel „bojovat do posledního dechu“ a kdyby se prokázalo, že má pravdu, byl by to velký příběh a možná bychom mohli donutit pachatele k otevřenosti a odhalit jej a ukázat, za co se to vydával. Pak by celý svět věděl, jak tento celý jev byl řízen někým, aby zabránil pravdě, která by se rozkřikla. Také jsem mu řekl, že kdybych zjistil jakýkoli podstatný důkaz, přinesu mu jej k nahlédnutí, aby mi pomohl rozhodnout, jak by se s ním mělo naložit.


Oba dopisy přikládám, pro vaše pročtení, protože si myslím, že jasně ukazují, že mezi profesorem Hernandezem a Meierem nebyla žádná úmluva. Neslyšeli o sobě.

 

FIGU, 11. února, 1988


Drahý Wendelle……Ohledně údajných kontaktů prof. Hernandeze mohu říci jen následující:


Tento příběh je pro mě zcela nový a neznámý, nikdy jsem o planetě INXTRIA nebo ENSTRIA v systému Andromeda neslyšel. Tyto kontakty nejsou přímo nemožné, ale zní velmi podezřele.
Pokusím se spojit s Ptaahem, aby požádal Nejvyšší výbor, zda tato planeta existuje a i její populace. Nejvyšší výbor by o tom měl vědět, protože jsou velmi dobře informováni o všech událostech a existujícím životě v celé galaxii.
Ostatní kontaktní zprávy z Bolívie z roku 1964 a ten druhý jsou známy, jsou popsány v mých knihách….Píšu ti to proto, že si myslíš, že mé knihy jsou až do roku 1983 v této oblasti neznámé, ale nejsi dobře informován, mé knihy tam byly jistě známé již před rokem 1983.
Jsem si jist, že pochopíš, že to skutečně mohlo být tak, že někdo prostě něco vyšťoural z toho, co jsem psal já v mých knihách. Ale předtím, než ti definitivně odpovím, musím mobilizovat Ptaaha. Nechci diskriminovat prof. Hernandeze a také tě nechci o něčem ujišťovat, píši pouze to, co vím…
Drahý Wendelle, budu tě informovat, jakmile budu vědět od Ptaaha o tomto případu něco více.
Billy

 

FIGU, 3. března, 1988


Drahý Wendelle,

jsem udiven s jakou vehemencí stojíš za případem profesora Hernandeze, o kterém mám své pochyby. Jako výsledek mých pochyb jsem učinil obrovské úsilí v rozsahu všech možností, které jsem měl k dispozici, abych vyjasnil případ prof. Hernandeze z Mexika.
Drahý Wendelle, výsledek je zdrcující a musím Tě varovat, abys nevyvíjel další aktivity v této záležitosti nebo dokonce podnikl nějaké aktivity v případě publikování tohoto hrozného, neuvěřitelného a nemožného případu. Udělal bys velkou škodu nejen sobě, ale také bys zapříčinil extrémní škodu pro všechny z nás a i mého případu.
Teď se podrž:
Příběh profesora Hernandeze s jeho údajným diářem je čistý výmysl, podvodný příběh, který ani za mák neodpovídá pravdě. Ti, co stojí za tím, to chtějí udělat proto, aby tvojí práci uvrhli do intrik! Navíc, kdybys pokračoval, budeš mít potíže, protože příběh prof. Hernandeze je čistý výmysl, pak podáš ruku přímo vodičům loutek celé této intriky, aby dosáhli toho, co plánovali!


Příběh prof. Hernandeze je normální pleticha a chtějí Tě tím, Wendelle, dovést k tomu, abys přijal tento hororový příběh za skutečný a chtějí Tě také dovést k tomu, abys tomu uvěřil. Tímto způsobem z Tebe chtějí udělat blázna, kompromitovat Tě (a mě, mou misi a také celé FIGU)!
Protože, když budeš v tomto případu pokračovat a objevíš se s ním dokonce na veřejnosti, nakonec třebas i s knihou, pak vložíš všechny trumfy do rukou lidí, co za tím stojí! V tom případě pak bude pravděpodobné, že výrobce těchto intrik, této hororové povídky s diářem profesora, Tě odhalí jako lháře a naivního důvěřivce a mě prohlásí za podvodníka.


Přemýšlej o tom, nezapomeň prosím, nepokračuj v žádných aktivitách s profesorem. Dej ruce pryč od Hernandezových záležitostí, o jeho údajných kontaktech s mimozemšťany z planety Inxtria z Andromedy, skrze entitu jménem Lya!

 

Jinak ti to způsobí škodu, kterou bys již nenapravil ani pro sebe, ani pro mě a misi mé skupiny. Navíc, Inxtria není ani planeta, ani slunce, ani solární systém, ani vesmírná stanice! Prosím upusť od toho, zanech toho ještě teď, než případ prof. Hernandeze všechno zničí. Přemýšlej o tom, musíš toho bleskově nechat, jinak bude pozdě! Věř mi Wendelle, to, co píši, není žádný žert, je to myšleno smrtelně vážně. Důvěřuj mi, pak možná můžeme zabránit a překazit jasné nebezpečí a hrozící potíže.
Billy


Vážený Wendelle,
omlouvám se, že jsem se dlouho neozvala, ale pokračovala jsem ve zkoumání posledních dní před zmizením prof. Hernandeze. ….Jsem přesvědčená, že kdyby profesor o Meierovi věděl, jel by rovnou do Švýcarska se s ním setkat, protože byl na začátku 80tých let v Dánsku a pak také cestoval do Paříže. Tudíž by pro něj nebyl problém cestovat do Švýcarska, aby se s ním sešel, ale profesor o Meierovi nikdy neslyšel. Co se týká toho, co Meier řekl o své knize, vycházející údajně v Mexiku, nikdy jsem o tom neslyšela, navíc nevím, že by tu o něm byla nějaká publicita, navíc i kdyby, byla by pravděpodobně prodávána pouze v knihkupectvích výhradně určených pro cizince. Profesor před svým zážitkem s Lyou o Meierovi nikdy nečetl, také díky tomu, že v Mexiku se objevují pouze dva časopisy „Duda“ (Pochyby) a „Contactos Extraterrestres“ a ty se zabývají výhradně sci-fi sférou……
Mexiko, 11. srpna 1988, Zitha Rodriguez

 

Kontakt z Andromedy (komentář M. Sally)

 

Právě jsem přečetl knihu Wendelle Stevense „Contact from Andromeda“, která je fascinujícím popisem toho, jak se vážený profesor nukleární fyziky z univerzity v Mexiku stal kontaktérem.


Je to úchvatný případ, protože profesor Hernandez (pseudonym) byl členem Mexické komise pro atomovou energii a rozhodně měl co ztratit tím, že vyšel na veřejnost a řekl o svých mimozemských zkušenostech. Mexická novinářka, která poprvé popsala tento příběh, Zitha Rodriguezová, narazila na tento případ pouze náhodou poté, co se jí profesor svěřil a poté, co byla seznámena s příběhy jiných kontaktérů a byla přístupná tomu, s čím se jí svěřil. V rozsáhlé konverzaci, kterou se Zithou měl, vysvětloval profesor Hernandez mnoho věcí o mimozemských návštěvách Země.


On je popisoval jako bytosti mající vážné obavy ohledně degradace životního prostředí na planetě s mnoha orientacemi, které pokrývají celé spektrum od vlídné asistence až k manipulativní činnosti. Říkal, že Andromeďané mají obavy, že lidstvo je určené k převzetí jinými mimozemšťany, kteří mají imperialistický přístup k vyvíjejícím se světům jako je Země. Hernandez tudíž poskytuje některá potvrzení pro to, co jsem já sám nezávisle zjistil, co je v rozsahu motivací, které se vztahují na mimozemšťany navštěvující Zemi.


Nehledě na jeho upřímně působící důvěryhodnost, znalosti jaderné fyziky a přesné líčení svých zkušeností, nevěřilo se mu. Smutné je, že jako důsledek jeho vyprávění o zkušenostech s mimozemšťany z Andromedy rodinným příslušníkům a ostatním, musel být v roce 1982 po dobu 4 měsíců hospitalizován na psychiatrické léčebně poté, co pouze vyhledal ošetření kvůli popálenému kolenu, což se stalo po jednom z jeho údajných letů s mimozemšťany. Jeho koleno se totiž zjevně hojilo mnohem rychleji, než by mělo na muže jeho věku a když se lékaři ptali, jak je to možné, prostě jim řekl některé informace o svých mimozemských zkušenostech. Lékaři jej doporučili na psychiatrickou léčbu do léčebny s čím jeho žena souhlasila. V únoru 1984 beze stopy zmizel a objevily se spekulace, že byl vzat z tohoto světa Andromeďany.


Hernandez tvrdil, že se sešel s Thomasem Haskinsem z Chicaga, který měl podobný zážitek se stejnou skupinou Andromeďanů. Haskins měl napsat asi 50ti stránkovou knihu o svých zkušenostech. Zatím jsem se s nikým, kdo by četl tuto knihu nesetkal, byl bych vděčný, kdyby se někdo ozval a mohl tím potvrdit případ Hernandeze.


Dalším aspektem Hernandezova příběhu bylo to, že potvrzoval případ Billyho Meiera s Plejáďany. Wendelle Stevens byl udiven, když zkoumal Hernandézův materiál, že Andromeďané diskutovali o případu Meiera a zmínili se, o tom, že vlastně monitorují práci Plejáďanů s jednorukým mužem ze Švýcarska. To bylo tehdy, kdy Meierův případ nebyl dobře znám, zvláště v Mexiku. Stevens jej zkoumal a zjistil, že Hernandez o Meierovi neměl žádné předchozí vědomosti. Takže v podstatě Hernandez poskytoval nezávislé potvrzení pravdivosti Meierových kontaktů od další skupiny mimozemšťanů, což je také překvapivé. Stevens napsal Meierovi a vyprávěl mu o tomto vzrušujícím vývoji.


Byl jsem šokovám, když jsem četl Meierovu odpověď, kterou lze nalézt ve Stevensově zprávě a v knize. Ve dvou dopisech Stevensovi Meier napsal, že není možné, aby byl Hernandézův kontakt skutečný. Tvrdil, že Hernandez byl podvodník a že Stevens riskoval svou pověst a i Meierovu, když se věnoval Hernandezovu případu. Meier dokonce pokračoval a uváděl, že jeho případ byl před rokem 1973 v Mexiku dobře znám (což bylo tehdy, kdy Hernandez měl svůj první kontakt) a že Hernandez jeho materiály prostě četl a dopustil se plagiátu, aby Meiera diskreditoval. Stevens to zkoumal a zjistil, že to není ten případ a šel v bádání příběhu Hernandeze ještě dále a nakonec publikoval knihu „Contact from Andromeda“.


Z toho všeho jsem pochopil, že Meier byl nekriticky odmítavý a těžce ,,narazil“ z nedostatku sympatií pro to, čím vším si Hernandez prošel. Meier propaguje sám sebe jako jediného skutečného kontaktéra s mimozemšťany a přichází s nebývalou snahou diskreditovat ostatní kontaktéry jako je Hernandez. Hernandez dokonce zaplatil velkou oběť za to, že řekl pravdu, což jej stálo prestiž a pozici na univerzitě, což Meiera nepostihlo. Dokonce také průkopník, kompetentní badatel, jako Wendelle Stevens, který byl pplk. letectva US Air Force a měl ten nejlepší badatelský kredit ze všech kontaktérů, které studoval, nebyl dostatečně dobrý, aby rozmluvil Meierovi jeho názory na Hernandezův případ. Meier neměl žádné podklady pro svá tvrzení o Hernandezově případu - jiné než svou intuici, názory a možná to, co mu Plejáďané řekli.
Pokud Plejáďané řekli Meierovi, že Hernandéz byl podvodník, pak mě to nutí podezřívat agendu Plejáďanů, se kterou Meier pracoval, protože věřím, že Stevens má pravdu ve svých závěrech o pravosti Hernandezova případu. Pokud Plejáďané o Hernandezovi Meierovi nic neřekli, pak Meier naráží na předpojatost a sebepropagátorství. Pravda je pravděpodobně kombinací obou a to mě nutí ještě více podezřívat mimozemšťany, kteří s Meierem pracují. Říkám na rovinu, že nemám pochyby o tom, že věřím, že Meierovy kontakty jsou skutečné a že fotografické a jiné důkazy nejsou podvod. Avšak to neznamená, že Meierovi Plejáďané s ním nemají vlastní program. Neměli bychom se prostě domnívat, že jakýkoli lidsky vyhlížející mimozemšťan nemá manipulativní záměry a je potřeba pohlédnout zblízka na jejich chování a postoje, které ve svých kontaktech propagují. To je něco, o čem Meier neuvažuje a předvádí jistý stupeň politické naivity ohledně motivací mimozemšťanů. Meierovi Plejáďané jej bývali mohli povzbudit, aby byl štědřejší ve svých hodnoceních o ostatních kontaktérech, ale je mi jasné z Meierových materiálů, které jsem četl, že nikdy nic takového neudělali.


Na závěr, jak případ Hernandeze, tak Meiera má toho v sobě dost ku komentování. Jsem přesvědčen, po přečtení Stevensovy zprávy o tom, že Hernandezův případ byl skutečný a že Hernandez měl kontakt s mimozemšťany z Andromedy. Význačné je, že Hernandez potvrdil Meierovy kontaktní zkušenosti. Přestože věřím, že Meier měl opravdový kontakt, tak na základě Meierových reakcí na Hernandezův případ je mně agenda Meierových Plejáďanů velmi podezřelá.